Pátý ročník přehlídky loutkového divadla pro dospělé. LOUTEX mapuje a podporuje novou původní loutkovou tvorbu se zvláštním zřetelem na její okraj, experimenty a žánrovou tvorbu.
Poťouchle seriózní objektová inscenace, která sleduje přirozené cykly a poskytuje jim prostor, aby samovolně rozkvetly, odkvetly, uschly a opět vyrostly. Snažíme se pozorovat a zreinscenovat přírodní situace skrz divadelní jazyk. Smrt jako možnost změny. Změna jako přirozený proces, pokračování předem naznačené trasy. Symbióza. Nebo už to začíná být parazitní?
Když hlína odmítne tančit, sklo se roztříští a mosaz unaví, tak žížala mezitím mlčí. Pokračuje v práci, jako by se jí ten tanec ani netýkal. Kdo spadne do jámy, když se všichni dívají jinam?
Připravily: Nebe Motýlová a Bibi Stevens Hudba: Juras Karaka Premiéra: 10. 3. 2025, Alfred ve dvoře, Praha
Projekt byl vybrán v rámci otevřené výzvy festivalu Loutex zaměřené na podporu nově vznikající originální loutkové tvorby pro dospělého diváka.
Činnost divadla Alfred ve dvoře podporují hlavní město Praha, Ministerstvo kultury, Státní fond kultury ČR, MČ Praha 7 – Art District.
Projekt byl vybrán v rámci otevřené výzvy festivalu Loutex zaměřené na prezentaci současné zahraniční loutkové tvorby pro dospělého diváka.
Performance–instalace–přednáška navazuje na projekt Gutta, který od roku 2021 zkoumá podíl střední Evropy na globálním koloniálním systému. Poznaň, jedno z hlavních polských měst, se stává výchozím bodem této studie, odkrývající skryté kapitoly koloniální minulosti, která je zde přítomná, ale zapomenutá. Stejně jako příběh lebek uložených v Berlínském muzeu s podpisem Jana Czekanowského, poválečného ředitele katedry antropologie Univerzity v Poznani, nebo trofejí z výprav Arkadyho Fiedlera v muzeu v Puszczykowě, se i v Poznani objevují stopy po snech o koloniální moci, které se odrážejí v historii Námořní a koloniální ligy, zoologických zahrad s „etnografickými výstavami“ i v samotném měšťanstvu.
Chceme věřit, že Polsko bylo zemí kolonizovanou, nikoliv koloniální, ale tento narativ se zdá být velmi nedůsledný a plný mezer. Jako přízrak se Czekanowski potuluje po chodbách UAM, městských institucí a skříních soukromých domů. Sen o koloniální moci země poněkud vybledl, ale jeho stopy jsou stále přítomny v zaprášených koutech a na půdách. Možná je na čase je vymést a podívat se na ně zblízka.
Koncept a realizace: Ludomir Franczak Hudba: Robert Piotrowicz Zvuk: Maciej Frycz Produkce: Olga Strizhniova, Społeczne Miejsce Kultury SCENA ROBOCZA Photo: Maciej Zakrzewski
Ludomir Franczak je vizuální umělec, divadelní režisér a kurátor. Jeho hlavním zájmem je otázka paměti, identity a aktivismu. Prostřednictvím intermediálních akcí vytváří komplexní projekty využívající jak výtvarné umění, tak historii či literaturu. Je autorem několika uměleckých publikací a zvukových děl. lfranczak.pl
Činnost divadla Alfred ve dvoře podporují hlavní město Praha, Ministerstvo kultury, Státní fond kultury ČR, MČ Praha 7 – Art District.
SOMEONE HAS SHARED A DOCUMENT WITH YOU En Ping Yu
11. + 12. + 13. + 14. 3. | vždy v 10:00 a 14:00 VSTUPENKY
Představení probíhá online v angličtině. Pokyny a odkaz budou divákům zaslány prostřednictvím e-mailu.
Nečekaně dobrodružná cesta dvojrozměrným prostorem, ve které malá skupina účastníků prozkoumá nekonečnou plochu Google dokumentu a jeho očekávané i nečekané zákonitosti. Poznáte nové dvojrozměrné přátele a po shromáždění v základním táboře vyrazíte do široké krajiny prázdného prostoru Google dokumentu.
Základní obeznámení s prací s textovými editory výhodou. Snažte se připojit včas, aby skupina mohla vyrazit na cestu společně. Sejdeme se ve 2D!
En-Ping Yu je umělkyně a dramaturgyně, která prostřednictvím performance zkoumá možnosti dialogu. Její projekty se zabývajjí alternativní způsoby komunikace a spolubytí a často využívají běžně dostupných materiálů každodenního života. V současné době absolvuje magisterský program v oboru Devised and Object Theatre na DAMU.
SOUDRUŽKY S KROUŽKY Dominik Migač, Marta Hermannová, Jan Pichler
Loutková inscenace o spartakiádě, nekonečnu a životě v normalizačním Československu.
„Dnes naposledy sa otvorila brána borcom pre viac ako 90 000 cvičencov zo všetkých kútov našej krajiny. Aby aj oni predviedli svoje skladby. Aby aj oni manifestovali svoju túžbu po mieri, priateľstve a šťastnom živote všetkých ľudí tejto planéty. To sú najkrajšie obrazy nášho domova. Tu žijú naše národy, tu sa rodia naše deti, tu sme doma, tu naša socialistická spoločnosť, vedená Komunistickou stranou, múdro riadi všetky naše kroky.“
Tvůrčí tým: Dominik Migač, Marta Hermannová, Jan Pichler
Fotografie: Barbora Žentelová Modelky: Dita Kaplanová, Sára Vosobová Zvláštní poděkování: Maxmilián Guha, Hza Bažant, Tereza Černohorská, Veronika Holcová, Eva Stará, Patricie Jelínková, Anna Hubená, Jana Ševčík, Jakub Maksymov
Dominik Migač je výtvarník, multimedialita a loutkář. Zaměřuje se na vytváření divadelních mikrosvětů a ve své tvorbě často pracuje s technologiemi a multimédii, které se stávají esenciální součástí díla. Jeho projekty jsou konceptuální, minimalistické a tematicky se často obracejí do druhé poloviny 20. století.
Projekt vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury, Státního fondu kultury, Městské části Prahy 6, dárců a dárkyň z platformy Donio, divadla Alfred ve dvoře a festivalu LOUTEX.
LETÍCÍ PUPPÁCI: JSME, CHOBOTNICE + KARKULKA ANEB JAK SE DO LESA, TAK SE Z LESA TĚŽKO Postcompost, R405
Klub Letka 11. 3. | 20:00
JSME, CHOBOTNICE | POSTCOMPOST 40 min. | jazykově bezbariérové
Ostříhat koberec, namasírovat počítač anebo vyrobit ocas mořské panny z lopaty. <°))))>< Udělat copánky domácí rostlině, vyvenčit vysavač, vytvořit koloběžku z kancelářské židle. ( . . ) ( ( ( ) ) ) Promluvit si s igelitkou, tancovat s mopem a naučit kraba klepat klepety na klávesnici.
︵ \(°□°)/ ︵
Lidí musí být úžasní,a taky velmi zvláštní, když se dobrovolně zbavují tolika věcí, které dokázali vymyslet.
Volná adaptace knihy Magdaleny Rutové “Já, chobotnice”.
Připravily: Yania Arlova, Světlana Silič, Eliška Čadová, Barbora Chrpová Poděkování: skladu uměleckého materiálu art re use za poskytnutí elektrických spotřebičů a Michalovi Matiášovi za hackování elektroniky.
KARKULKA ANEB JAK SE DO LESA, TAK SE Z LESA TĚŽKO | R405 30 min. | jazykově bezbariérové
Vizuálně-zvuková inscenace o cestě Karkulky skrz les. Hlavní roli hraje les, jeho obyvatelé, atmosféra a zvuky. Příběh se tak velmi odklání od původní předlohy a důraz je kladen spíše na sugestivně atmosférickou stránku a představivost diváka.
Scénografie: Vavřinec Němec, Martin Tůma Hrají: Alena Novotná, Anastázie Dobrodinská, Josef Neudeker, Vavřinec NěmecDonio, divadla Alfred ve dvoře a festivalu LOUTEX.
Kapelní zkouška začíná. Dlouhé hodiny ve sklepní zkušebně se táhnou a temné středověké album o sedmi smrtelných hříších se pod rukama trojice outsiderů neobratně lepí dohromady. Bubeníkovi se nedaří sehnat dárek pro babičku, kapele chybí merch a sklepem čas od času projde čert v kouřícím klobouku.
Inscenace je pásmem, které kombinuje hudební koncert, loutkové divadlo a stylizované herectví. Cílí na dospělého diváka, kterému dovolí nahlédnout do procesu tvorby středověkého alba metalové kapely.
koncept: Jakub Šulík, Johana Bártová režie a dramaturgie: Johana Bártová hudba: Tomáš Zahrádka scénografie, loutky: Jakub Šulík kostýmy: Tatiana Šulíková produkce: Alexandra Niedomanská autoři použitých textů: Johana Bártová, Richard Janča, Jan Wilda, Anna Prstková hrají: Richard Janča, Tomáš Zahrádka a Jakub Šulík premiéra: 14. května 2024, Studio Paměť, Praha
Hudba z inscenace Schneken Hräden je dostupná na limitované edici kazet, které je možné zakoupit po představení. Elektronicky je možné si toto album zakoupit i na bandcampu.
Inscenace vznikla za finanční podpory Akademie Múzických umění v Praze a Ministerstva kultury České republiky.
Činnost divadla Alfred ve dvoře podporují hlavní město Praha, Ministerstvo kultury, Státní fond kultury ČR, MČ Praha 7 – Art District.
LETÍCÍ PUPPÁCI: SKŘÍTEK JEDE NA ZAJÍCÍ + ZE ŽIVOTA LEMURŮ
Přátelé vypuštěné vany: Skřítek jede na zajíci (30 min.)
Houby visí na drátkách, skřítek jede na zajíci. Je slyšet zpěv ptactva. Pak přijede skřítek. Hudba hraje veselý kvapík. Skřítek, houby, vše tančí. Zakokrhání kohouta – houby zmizí – ticho. Hudba hraje pochod a vyjdou: osel, kohout, kočka, psík.
Autoři a herci: Lukáš Horn, Anastasia Atapina, Jiří Fencl, Ema Lovecká
Ze života lemurů (40 min.)
Opice a poloopice, tedy lemuři, spolu kdysi žili v Africe. Jenže opravdových opic bylo víc a víc a lemurům nezbývalo nic jiného než si najít vlastní místo. Objevili nedaleký ostrov v Indickém oceánu, dnes se mu říká Madagaskar. Lemuři se na něm usadili. A v zdánlivém poklidu žili, tancovali, oslavovali, jedli a spali. Netušili, jaké nebezpečí na ně v džungli číhá. Jak si s ním poradí tentokrát?Loutková inscenace pro děti předškolního věku, volně inspirovaná knížkou O životě lemurů od Andrey Antinoriho.
předloha: Andrea Antinori koncept: Jan Křeček, Adam Bohdal režie a hudba: Jan Křeček výprava: Adam Bohdal hrají: Ema Lovecká, Alessandra Točoňová, Zbyněk Rohlík pedagogický garant: Michaela Homolová, Hza Bažant, Marek Bečka
Objektová performance podle autorských textů Berty Doubkové. „Každý večer chodím po poli a ptám se: Kudy nahoru? Co je za tím? Co je uvnitř? Je někdo doma? Má to nohy? Je čeho se bát? Nespadnu?“
Autorka je osamělým obyvatelem krajiny mezi objekty a slovy; krajiny, která se mění skrze poťouchlá snažení, prostá zjištění, nejasné záměry i jednoduchá nutkání. Objevují se drobná pozorování vnitřních a vnějších „polí“, opatrné pokusy o kontakt i o útěk, nebo vzpomínky na pravidla dětského pokoje, ze kterého jsme už vyrostli. Vzniká krátké představení na pomezí divadla a výtvarné instalace.
Koncept, účinkuje: Berta Doubková Dramaturgie: Jan Froněk Hudba: Hubert Doubek, Jan Froněk
Inscenace vznikla jako semestrální práce studentů KALD DAMU v Praze.
Činnost divadla Alfred ve dvoře podporují hlavní město Praha, Ministerstvo kultury, Státní fond kultury ČR, MČ Praha 7 – Art District.
Loutková divadelní pohádka pro dospělé kluky a holky. Realistické vykreslení lidské mizérie. Hlavní hrdina František je člověk, který si nedokáže získat lásku své milované Haničky a spoléhá na pomoc nadpřirozených postav. Pomohou mu jejich rady ke štěstí, či k hořkému konci?
Televize Estráda je umělecké uskupení, které spojuje loutkové divadlo, film, performance a další mediální formáty do jednoho propojeného fiktivního světa. Toto univerzum obývají samotní zaměstnanci televize a další svébytné charaktery jako jsou produkční Karel, obsahový dramaturg Kamil, Anděl Strážný, Strýček Grácio, pan Limetka, Naháč či dobrosrdečný mediální magnát František Jelínek. Repertoár materiálové koláže Televize Estráda zahrnuje vše od miniaturních lahví kořalky až po Lamborghini s 3D tištěnou karoserií. Na pozadí se střídají reálné exteriéry, vlastnoručně vyrobené kulisy i počítačové efekty. Jádrem podívané napříč realizovanými projekty je live-action loutkové divadlo, které bezostyšně kloubí nekompromisní pivní humor s citem pro detail. Tvorba Televize Estráda je i přes svou rozmanitost divácky přístupná a nemá v kontextu animovaného filmu ambici dělat rozdíl mezi gourmetem a gurmánem.
Činnost divadla Alfred ve dvoře podporují hlavní město Praha, Ministerstvo kultury, Státní fond kultury ČR, MČ Praha 7 – Art District.
VYROBÍM DÍRU, ABYCH Z NÍ MOHLA ČOUHAT Berta Doubková
vyrobím díru abych z ní mohla čouhat jsem zvědavá, kdo zakopne
Autorská objektová inscenace. Krátký vhled do přírodních procesů, tichého sbližování i zárodků konfliktu ve společenství věcí jako je Hlídka, Lokomotiva, Roura, Velryba, Stojan, Mýtinka, Hnízdo, Ťápoty, několik druhů Naběraček, tři Antény, Věznice, Berta, Houpačka, Ufo, Neklidná vejce a nebo Květina-Měsíc.
Kam doťapá a kde se rozloží Mýtinka? Jak dlouho potrvá vylovit Hnízdo ze zašpuntované kaluže? Jak si vyměnit pohled s Hlídkou, která přišla o oko? Roura zpívá ukolébavku, Lokomotiva bydlí ve Věznici, Velryba klade vajíčka a trochu se zlobí. Antény neruš. Ulov pírko, připrav konvici, a teď opatrně – je třeba vymezit přistávací plochu pro Květinu-Měsíc.
Koncept, účinkuje: Berta Doubková Dramaturgie, hudba: Jan Froněk Technologická spolupráce: Viktor Prokop, Petr Sychra Poděkování: Robert Smolík, Tomáš Procházka
Inscenace vznikla jako semestrální práce studentů KALD DAMU v Praze.
Činnost divadla Alfred ve dvoře podporují hlavní město Praha, Ministerstvo kultury, Státní fond kultury ČR, MČ Praha 7 – Art District.
Manucinema je filmová performance, která vzniká v reálném čase v interakci s hudbou. Tuia manipuluje nejrůznějšími předměty před miniDV kamerou. Všechny akce jsou snímány a promítány v reálném čase na projekční plátno. Výběr objektů i způsob animace se vždy mění představení od představení.
Neexistuje žádná předem připravená dramaturgie, žádný scénář ani storyboard, celý příběh improvizovaného filmu vzniká v přítomném okamžiku, inspirován hudbou Eugenia Sanny, také zcela improvizovanou. Cílem Manucinema je vytvořit silný cinematický zážitek za použití jednoduchého low-tech vybavení. Náhodné asociace vznikající animací různých objektů a materiálů vytvářejí jedinečný onirický, psychedelický, kolektivní zážitek.
Tuia Cherici Výtvarná umělkyně, žijící v Cévennes v jižní Francii. Od roku 2003 vytváří animovaná videa a dokumentární filmy, přičemž rozvíjí velmi osobitou ruční techniku stop-motion a animace v reálném čase. Od roku 2006 vystupovala společně s Eugeniem Sannou a dalšími hudebními improvizátory v Itálii, Francii, Japonsku, Spojených státech a dalších zemích se svým projektem Manucinema. Od roku 2013 spolupracuje s antropoložkou Ariannou Cecconi na etnografickém a uměleckém výzkumu snů a spánku v prostředí marseillského předměstí. Realizuje přístroj na sdílení snů nazvaný Oniroscope, který zkoumá sociální aspekty snu související s životními podmínkami, migrací, sociální diskriminací a kulturou, a to prostřednictvím veřejné interaktivní vizuální performance. www.manucinema.blogspot.com www.arbredesyeux.wordpress.com
Eugenio Sanna Eugenio Sanna je kytarista, který se vypracoval jako improvizátor spolupracující s Derekem Baileym, Philem Mintonem, Johnem Zornem, Eddiem Prevostem a mnoha dalšími hudebníky Je jedním ze zakladatelů CRIM (Centro per la Ricerca sull’Improvvisazione Musicale) v Pise, působícího v Itálii od roku 1976. Vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě. Sanna spolupracuje také s divadelními skupinami, jako je Fluxus Giuseppe Chiariho a Movimento In Actor Flavie Bucciero a s mnoha tanečními projekty. Od roku 1994 pravidelně přednáší na Newyorské univerzitě (katedra elektroniky a současné hudby). Jeho improvizační přístup ho inspiroval k rozvoji vlastní pedagogické metody výuky hudby zaměřené na proces terapie.
Činnost divadla Alfred ve dvoře podporují hlavní město Praha, Ministerstvo kultury, Státní fond kultury ČR, MČ Praha 7 – Art District.
Otevřená diskuze zaměřená na problematiku loutkového divadla pro dospělé, navazující na interní diskuzní platformu spolku MOTUS s názvem Setkají se tvůrci. Diskuzi bude moderovat Karolina Plicková.
Zvláštní pozvání přijali: Tereza Agelová Tomáš Jarkovský Robert Smolík Musaši Entertainment Company
Diskuze je otevřena všem a příspěvky do ní vítány!District.
Druhá inscenace z cyklu Čtyř živlů z dílny uskupení Tabula Rasa jako pouť za záchranou vody. Po Vzduchu se snášíme pod hladinu. Pocta „nejmocnějšímu a zároveň nejpokornějšímu“ z živlů. Cesta do Afriky jako platforma pro znovuvybudování intergalaktického aquaduktu. Nasloucháme příběhu, který provází svět, dříve než začal Enlil tančit s planktonem. Nad námi, na povrchu, pod námi i v nás je nezbytná Voda. Přijímáme její pohostinnost, dary a jedinečnost, ale naučili jsme se číst její tužby a potřeby?
Činnost divadla Alfred ve dvoře podporují hlavní město Praha, Ministerstvo kultury, Státní fond kultury ČR, MČ Praha 7 – Art District.
MISKATONIC HIGH SCHOOL Televize Estráda
Klub Letka 15. 3. | 20:00 VSTUPENKY Prestižní střední škola stojí ve zdejším městečku už od pradávna. Založena prvními poutníky hledí zde na rodinné domky, hluboké lesy, bažiny i fotbalové hřiště, místní chloubu. Vzdělává už několikátou generaci mladistvých z širokého okolí.
Zaneprázdnění rodičové však už zapomněli, že škola není pouze uznávaným garantem kvalitního vstupu do života jejich potomků. Vedle klasických nástrah lásky a šikany je tu cosi tajemného, co je možná lepší přehlížet.
Televize Estráda je umělecké uskupení, které spojuje loutkové divadlo, film, performance a další mediální formáty do jednoho propojeného fiktivního světa. Toto univerzum obývají samotní zaměstnanci televize a další svébytné charaktery jako jsou produkční Karel, obsahový dramaturg Kamil, Anděl Strážný, Strýček Grácio, pan Limetka, Naháč či dobrosrdečný mediální magnát František Jelínek. Repertoár materiálové koláže Televize Estráda zahrnuje vše od miniaturních lahví kořalky až po Lamborghini s 3D tištěnou karoserií. Na pozadí se střídají reálné exteriéry, vlastnoručně vyrobené kulisy i počítačové efekty. Jádrem podívané napříč realizovanými projekty je live-action loutkové divadlo, které bezostyšně kloubí nekompromisní pivní humor s citem pro detail. Tvorba Televize Estráda je i přes svou rozmanitost divácky přístupná a nemá v kontextu animovaného filmu ambici dělat rozdíl mezi gourmetem a gurmánem.
